![]() |
Popis: Materiálové jámy podél železniční trati Chropyně – Kojetín (pomezí okresů Přerov a Kroměříž).
Katastrální území: Kojetín, Chropyně
Rozloha: do 1,5 ha
GPS: 49°21'23.845"N, 17°20'32.473"E
Rybářský revír: -
Přírodní stav lokality: Úzké dlouhé tůně podél trati, vzniklé jako materiálové jámy (těžba materiálu pro stavbu tělesa železnice). Tůně jsou již bohaté na živiny a zarůstají vegetací. Část tůní byla prosvětlena odkácením dřevin.
Biotopy: Úzké, mělké tůně, zčásti zarůstající bujnou vegetací a zazemňující se. Směrem od železnice přechází na některých místech přes vrbiny či olšiny do kvalitního lužního lesa.
Podle klasifikace zpracované v Katalogu biotopů České republiky je na lokalitě možné vylišit následující biotopy:
X14 – Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace
V2 – Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod
K1 – Mokřadní vrbiny
L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy
L2.3 – Tvrdé luhy nížinných řek
Zjištěné významné druhy rostlin:
rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) C2
Zjištěné významné druhy živočichů:
Obojživelníci, plazi
kuňka obecná (Bombina bombina) EN
zelení skokani (Pelophylax esculentus synklepton) NT-VU
Ptáci
slavík obecný (Luscinia megarhynchos) LC O
- okolní lužní les:
káně lesní (Buteo buteo)
strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) VU O
lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) NT
žluva hajní (Oriolus oriolus) LC SO
Význam zjištěných přírodních jevů: Tůně vzniklé v bývalých materiálových jámách představují významné refugium pro rozmnožování obojživelníků (zejména kuňky obecné). Přilehlé porosty dřevin a zejména sousedící lužní les pak hostí celou řadu ptáků, včetně méně častých druhů (slavík, lejsek bělokrký, strakapoud prostřední, žluva hajní). Zejména kvůli hojnému výskytu obojživelníků a výskytu celé řady dalších organismů v tůních či přilehlých biotopech včetně zachovalého lužního lesa má lokalita regionální význam.
Atraktivita lokality z hlediska pozorování přírody: Střední. Kromě samotných tůní s výskytem kuněk a některých vzácnějších rostlin je velice zajímavý okolní lužní les. Především v jarním období je zde možné pozorovat např. celou řadu kvetoucích rostlin či četné ptačí druhy (lejsci, strakapoudi, slavík, žluva ad.).