Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy

Obecný cíl projektu

Projekt si kladl za cíl shromáždit podklady pro rozhodování o přípravě záchranných programů pro druhy šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), šášina načernalá (Schoenus nigricans), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata) a starček oranžový (Tephroseris aurantiaca).

Projekt MGSII-48 "Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: šášina rezavá a šášina načernalá,
kohátka kalíškatá a starček oranžový"  byl realizován od února 2015 do září 2016.

Jednotlivé druhy

 

Šášina (Schoenus)

šášina rezavá šášina načernaláVýchozí stav

V České republice se vyskytují dva druhy šášin, a sice š. rezavá (Sch. ferrugineus) a š. načernalá (Sch. nigricans), ale také jejich kříženec šášina prostřední (Sch. x intermedius).

Před zahájením výzkumu bylo o šášinách v ČR známo přibližně toto: šášina rezavá je v ČR přítomná na třech polabských černavách. Nejslabší, avšak nezkříženou populaci má Všetatská černava s přibližně stovkou rostlin. Nejbohatší populace s rozsáhlejšími porosty je na Hrabanovské černavě a čítá několik tisíců rostlin zejména v severní části území, ovšem z minulosti je tu znám i výskyt š. načernalé a patrně jsou dosud přítomné hybridní rostliny. Nejsložitější situace je na Polabské černavě u Mělnické Vrutice, kde se vyskytují obě šášiny společně a také jejich kříženci. I zde roste několik stovek rostlin, ale jednoznačné druhové určení není snadné. Vzhledově převažuje šášina rezavá, případně kříženec, naopak š. načernalá je vzácná a ohrožená hybridizací. Šášina načernalá má kromě Polabské černavy již jen jednu populaci, a sice v Cikánském dolíku ve Džbánu, kde roste několik rostlin.

Řešení

Byla provedena analýza stavu všech populací obou druhů s akcentem na ohroženější druh šášina načernalá, kde byly individuálně sledovány všechny trsy.

Z abiotických údajů bylo sledováno kolísání hladiny vody sondami instalovanými na lokalitách Polabská černava a Hrabanovská černava. Proběhlo také vegetační snímkování na všech lokalitách, detailněji na smíšené lokalitě Polabská černava, přičemž plochy byly vybírány s ohledem na výskyt obou druhů a jejich hybrida.

Stěžejní je zjištění míry hybridizace na společné lokalitě Polabská černava u Mělnické Vrutice, jednoho ze dvou míst, kde se dosud š. načernalá vyskytuje.

Výsledky

lokalita Hrabanovská černavaV průběhu výzkumu bylo zjištěno, že mnohé tradované údaje jsou ve skutečnosti výrazně odlišné.

Na lokalitě Cikánský dolík roste 32 rostlin na třech místech a druh tam obsadil prakticky všechna vhodná mikrostanoviště. Vitalita druhu je dobrá, lze nalézt různé velikosti trsů svědčící o regeneraci populace.

Na lokalitě Všetatská černava je jediná čistá nezkřížená populace šášiny rezavé. Celkem roste na lokalitě přes sto rostlin.

Na lokalitách Mělnická Vrutice i Hrabanovská černava patrně převažují hybridní rostliny, genetické analýzy jednoznačně nepotvrdily přítomnost šášiny rezavé a na druhé lokalitě ani šášiny načernalé. Naopak na Mělnické Vrutici byly potvrzeny rostliny, které jak morfologicky, tak geneticky odpovídají šášině načernalé.

Výzkum ukázal na velkou důležitost populace šášiny rezavé u Všetat a poněkud otočil původní předpoklad, že mnohem více ohroženým druhem je šášina načernalá.

Vegetační snímkování ukázalo, že šášina načernalá obsazuje vlhčí místa než š. rezavá a případně též kříženec.

 

kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata)

kohátka kalíškatá

Výchozí stav

Kohátka kalíškatá je v ČR známá z jedné lokality na Dokesku (Baronský rybník), dvou ze

širší oblasti Džbánu (Cikánský dolík nedaleko Bílichova a V bahnách u Třtic), jedné

lokality na Loučeňsku (rybník Olšina) a jedné v jižních Čechách (Kralovické louky). Jediná bohatá populace s vyšším počtem (zhruba 130 jedinců) je na Baronském rybníku. Na ostatních lokalitách je přítomno vždy jen po několika jedincích. Potíží je, že v nekvetoucím stavu je velmi obtížně nalezitelná.

Řešení

Na všech lokalitách byli sečteni všichni jedinci a zakresleno jejich

prostorové rozmístění. Probíhalo pátrání po druhu na historických lokalitách.

Hlavní otázkou bylo nalezení jednotících příčin (pokud tedy existují), způsobujících její výrazný ústup. Byly provedena detailní analýza abiotických i biotických charakteristik prostředí jejího výskytu na stávajících lokalitách a získaná data budou porovnána s charakteristikami lokalit, kde druh vyhynul. Z toho by měl vyplynout návrh managementu na dosud existujících lokalitách.

Doplňkově bylo u kohátky kalíškaté zkoumáno také její rozmnožování na stávajících lokalitách a podíl vegetativního a generativního rozmnožování.

lokalita Baronský rybníkVýsledky

Populace na Baronském rybníku čítá přibližně okolo 130 jedinců a skutečně mnohonásobně početně převyšuje všechny ostatní populace, na kterých byly ověřeny pouze jednotlivé trsy, a nikde zjištěný počet nepřevýšil desítku. Nepodařilo se prokázat výskyt druhu na historicky známých lokalitách a dokonce navzdory usilovnému pátrání ve dvou vegetačních sezónách ani na lokalitě Tetčiněves, odkud byla kohátka doložena ještě v roce 2007. Slabé populace obvykle tvoří několik velkých trsů a místa s výskytem kohátky jsou hustě zarostlá se zapojeným drnem bez rozvolněných míst. Hlavní doporučení pro další péči tedy spočívá ve výrazném a pravidelném rozvolňování drnu v okolí rostlin. Suchý rok 2015 byl kritický pro kvetení druhu a dozrávání tobolek na všech lokalitách s nízkým zastoupením kohátky. Na Baronském rybníku se vliv počasí příliš neprojevil. V obou letech byl poměr dozrálých plodenství vůči květenstvím přibližně dvoutřetinový

Stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca)

starček oranžový na lokalitě PerucVýchozí stav

Při zahájení výzkumu jsme měli informace o jediné slabé populaci s přibližně 17 rostlinami na jediné zbylé lokalitě u Peruce – přírodní památka V hlubokém.

Řešení

Prověřit rozsah populace a zjistit, do jaké míry probíhá na lokalitě generativní reprodukce a jaké jsou její limity.

Výsledky

V roce 2015 bylo nalezeno pouze 5 kvetoucích rostlin na jedné ploše, některé byly okousané a jen 2 vytvořily zralé nažky. Během podzimu a zimy jsme se však dozvídali nové skutečnosti, že rostliny tohoto druhu byly na lokalitě viděny na několika místech, ačkoliv naše pátrání jiné výskyty nepotvrdilo. Ještě zásadnější však bylo sdělení dr. Rolečka, že moravské populace T. integrifolia jsou heterogenní a část z nich je patrně možné přiřadit ke druhu T. aurantiaca. Oba druhy jsou citlivé na nevhodné hospodaření v lesích a výrazně ustupují a oba jsou tedy velmi vhodnými adepty pro záchranný starček oranžovýprogram. V roce 2016 bylo při detailním průzkumu lokality V hlubokém nalezeno 42 listových růžic na třech místech. Žádná rostlina na lokalitě nekvetla. Nerezovými štítky pro dlouhodobý monitoring bylo označeno 26 listových růžic.

Generativní reprodukce je na lokalitě poměrně vzácná, v některých sezónách nulová, ale s ohledem na počty zjištěných rostlin lze předpokládat, že ke generativnímu rozmnožování dochází.

Kritický je okus rostlin (zejména kvetoucích) zvěří, takže jedno z doporučení je instalace oplocenek u alespoň jedné ze dvou větších populací.

 

„Tento projekt je realizován za finanční podpory EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.“

logo EHP logo mžp